Zacyklení

20. června 2018 v 1:35 | bipolar-singularity
Znáte pojem zacyklení? V programování se tento pojem používá v momentě, kdy dojde k nekonečné smyčce. Jestli chcete lepší popis, tak vám ho s radostí dám. Jen v trochu jiném smyslu a jsem si jistý, že spousta z Vás hned pochopí, co zacyklení je.

Poslechněme si však během čtení písničku, která mi dopomohla tohle napsat.


Řeknu Vám to v krátkém příběhu, který jsem tu už jednou řekl. Jen Vás s tím příběhem více sblížím, aby dával smysl.


Můj život byl do nedávné doby celkový zmatek. Kdykoliv jsem se snažil nějakým způsobem zapadnout, tak to dopadlo
katastrofou. Proč katastrofou, ptáte se? Vždycky jsem se "zamiloval". Ale nikdy to nebylo to pravé zamilování. Vždycky jsem si pouze myslel, že tu osobu miluji. Byla to jen sebestředná touha po určité osobě. Ať šlo o fyzickou touhu nebo o dočasné uspokojení mé touhy s někým být, nikdy nezáleželo na tom, jak to dopadlo. Vždycky jsem si řekl:"Přijde další." A tím jsem se dostal k tomu, že jsem měl "rozdělaný" více holek najednou. Avšak né vždycky to tak bylo. Než jsem došel k tomuto prvnímu zacyklení, tak se něco stalo. Každý důsledek má svou příčinu a tou příčinou bylo zlomené srdce, zlomená mysl.

O první dívku jsem měl zájem už od první třídy ve škole. Ježí se mi chlupy na zádech, když si vzpomenu na to, co jsem udělal. Jedním z příkladů je: Před celou třídou jsem jí dal pusu na tvář, když přišla ze záchodu. Říká se, že dětská láska je ta nejkrásnější, kterou můžete poznat jen proto, že je naprosto čistá. A v té době ještě byla. Neexistovaly pro mě jiné holky, byla tu jen ona a jen s ní jsem chtěl být. Dokud o šest let později neřekla ty nejhorší slova, která jsem v té době mohl slyšet:"Děláš to jen kvůli tomu, že si chceš něco dokázat"..... A v tu chvíli se to ve mně všechno zlomilo a začlo to, o čemž jsem před chvilkou psal.
-Ta, která mě zranila

Dny a měsíce utíkaly jak voda a já jsem "lovil". Našel jsem si dívku, o kterou jsem měl další rok zájem. Všechno šlo hladce, dokonce jsem přestal i "lovit" a vše začínalo vypadat stabilně. Krom jedné věci. Zase to byla platonická láska. Stal jsem se jejím nejlepším kamarádem, dokud si nenašla přítele. Tento "chlapec" patřil mezi ty namachrovaný h*vada, který se snažily získat si dívku jen pro sebe tím, že ji ovládali. Jednoho večera mi napsala, jestli nechci ven. Přišlo mi to divné. Vím, že mi psala, že v ten den má ten její být v mém městě, ale věřil jsem jí. Během cesty na místo setkání mi do hlavy několikrát vlítlo: "Co když je to past? Co když na mě někde budou čekat během toho, co s ní budu venku". Srdce mi bušelo strachem ale zároveň i nadšením z toho, že chce se mnou jít ven... Od té doby raději dávám na to, co můj mozek říká. Na to, co moje intuice říká. Od tý doby totiž nemůžu pohnout krkem doprava.
-Ta, která mě zradila

Vysvětlit příběh s C. bude trošku těžší. Ta holka mě pobláznila a volbou mého srdce je dodnes. Avšak, všechno je to už "zmražený". S ní jsem začal jako kamarád. Nepřemýšlel jsem o ní nikdy jako o něčem víc. To všechno přišlo postupem času. Byla mým nejbližším člověkem v době, kdy jsem to nejvíc potřeboval. Vždycky tu pro mě byla a já tu vždycky byl pro ní. Nikdy jsme se nepohádali, nikdy jsme na sebe nebyli nijak naštvaní a hlavně... Nikdy nedošlo mezi námi ke zklamání. Stali se z nás nerozluční kamarádi né nijak rychle ale postupem času. Čas, který náš přátelský vztah upevňoval. Avšak, postupem času mi začalo docházet, že z mé strany to přestával být jen pocit kamarádství. Proleželi jsme na sobě několik hodin. V posteli jsme vedle sebe leželi několik hodin v objetí a povídali si o různých věcech. Blbnuli v posteli ale nikdy nedošlo k jakýmkoliv momentům, které by vedly k něčemu jinému. A mně to stačilo. Nepotřeboval jsem od ní žádné fyzické uspokojení, protože mi přinášela pokoj a klid. Byla mým vším, mým životem a hlavně... Získala si navždy mé srdce.
Ale každý příběh jednou končí. A málokdy něco takového má ten pohádkový "šťastný konec". Jednoho krásného únorového večera, který jsme trávili spolu u ní to na mne všechno dolehlo. Padnul jsem před ní na kolena, když seděla a řekl jsem jí všechno. Řekl jsem jí, jak se cítím. Řekl jsem jí, jaké mám k ní pocity. Byla první osobou, které jsem to řekl osobně a bylo to také poprvé, kdy jsem věděl, že to tak je. Bohužel... Jediné, co mě čekalo bylo odmítnutí. Tohle se stalo přibližně před čtyřmi lety. Teď už mám dva roky přítelkyni, avšak stále myslím na C.Má přítelkyně je to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat, protože mi nabízí lásku. Jenže já jsem stále zacyklený ohledně C., která je stále v mé hlavě pořád dokola. Stále si procházím ty dny s ní, které jsem zažil. Procházím si je, protože teď se spolu tolik nevidíme. A za to, že se spolu nevidíme můžu jen a pouze já. Zachoval jsem se tak, abych Měl srdce na pravém místě. Ale i když jsem se tak zachoval, tak jak už jsem párkrát řekl. Všechno je to jenom zmražený a bojím se chvíle, kdy se to roztaví. S každým dnem jsou ty pocity chladnější a chladnější. Ale ve dnech, kdy na ní myslím se vždy stane to, že se všechno začne tavit a měsíční mražení, či i delší, se ihned ztratí.

"I don't believe that anybody
Feels the way I do,
about you now"

-Ta, která mě zacyklila. Ta, která mě uvěznila Ve vlastní pasti


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jeife Jeife | E-mail | Web | 20. června 2018 v 10:34 | Reagovat

Hezky píšeš ...
Touha zapadnout, měla jsem to stejně. A nedařilo se. Totiž vztah s kýmkoli jiným ti zapadnout nepomůže. K tomu tě dovede jen vztah sám se sebou :)
K C. ... myslím, že to tak mělo být. Vem si z toho to krásný <3 Taky jsem zažila propovídaný noci a usínání s pocitem, že si to musíme ráno dopovědět ... :)
Jinak možná tě zaujme můj příběh, vedoucí k podobnému zacyklení. I když musím říct, že zacyklení se šťastným konco-začátkem :)
http://jeife.blog.cz/1612/zmenil-me

2 bipolar-singularity bipolar-singularity | 21. června 2018 v 13:37 | Reagovat

[1]: Já v podstatě využívám blog k vypsání se z depek, který mě buď už sužujou, nebo přicházejí. Proto většina příspěvků je naprosto o tom stejném. Ze vzpomínek spojené s C. si vždy beru jen to dobré, které mě vždy pozvedne ale zároveň mě všechny ty vzpomínky hnedka sundaj.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama